Sidík (cca 10 let a více)

Na dálku adoptovaný paní Michaelou Motlovou

Narodil se v roce 2000. Po smrti Arnolda a Ťapinky jsem chtěla oddych a konečně zdravého pejska. 2 roky jsem aktivně pomáhala v útulku Kociánka u velkých pejsků. Nemohla jsem se rozhodnout jinak, než si vzít toho, který byl v nejhorším stavu. Podle útulku byl jako štěňátko zraněný pádem z okna do vody. Podle vyšetření kliniky Jaggy, následně MVDr. Kučery žádný úraz neutrpěl. Adoptovala jsem si ho s průjmem, horečkou, vrtkavou chůzí, řídkou srstí a údajnou demodikózou, ta se po laboratorních výsledcích vyvrátila. Neustále půjmil, pokud nebral Prednison, stále se škrabal, evidentně trpěl něčím, co chemie nespraví. Jaggy odhalila porušení míchy. Operace velice riskantní, jen po narkóze a vyšetření kontrastní látkou pro rentgeny na 30 hodin ochrnul a jeho průjem a celkový stav se zhoršil. Byla jsem bezradná. Stále se škrabal, vytrhával srst.

Zasedla jsem za počítač a začala hledat slovo léčitel, prostě jsem potřebovala kouzelníka. Našla jsem paní doktorku Múllerovou, veterinářku, léčitelku a homeopatku. Sidíka u ní léčím od října 2006. Nyní je Sidík zarostlý po celém těle, úbytek srsti byl způsobený pouze machanickým vytrháváním, žádnu chorobou. Důvod : psychické trauma. Nad průjmem jsme zvítězili na 90%. Jednou za 2 měsíce je třeba Streptonamid, denně indikujeme homeopatika a bylinné kapky Naděje. Jeho chůze zůstane vrtkavá, jako u postiženého člověka. Nikdy však lépe nechodil a tak i malé zlepšení je pro něj výhra :-) Nejdůležitější je náš přístup a zacházení s ním. Je poslušný a hodný, není třeba kárání. Nesmíme si dovolit ho nechat déle samotného. Za rok jsme udělali velký pokrok, víme co ho stresuje a jak předejít znovuzrození jeho vnitřích traumat. Prodělal další nárkózu a tzv."generálku" - plastiku prasklé cévy v uchu (akutní zákrok), vytažení zanícených zubů a odstranění tukových nádorů a cyst. Nejspokojenější je v naší společnosti, spinká s námi v posteli a jsme rádi, že je šťastný. Je velký mazílek a i přes velkou dřinu s ním ho milujeme a uděláme pro něj maximum. Vytrpěl si hodně, zaslouží si krásný konec života, který mu s radostí poskytneme...

 Lízinka ( cca 10 let a více)

Na dálku adoptovaná slečnou Katkou Jankových, Lízinka děkuji paní Daně Zámrské za Colafit na bolavé klouby

Je to naše zlatíčko. Pomohli jsme jí s akutní tříselnou kýlou, nyní je v pořádku. Její handicap je v její hlavičče. Má jen svou paničku, kterou miluje, na všechny ostatní vrčí, štěká, bojí se. Už jsme si na to však zvykli a snažíme se, aby se její traumata neobjevovala tak často.

Jako každá babička dostává Lízinka udržovací dávky chondroprotektiv.

 Rachelka (7 let)

Na dálku adoptovaná slečnou Katkou Jankových

14.8.2001 jsem šla do zahrady natrhat švestky. Bylo to na východním Slovensku. Zaslechla jsem zoufalé mňoukání. Za plotem tekl potok. Pochopila jsem, že někdo neúspěšně utopil koťátka. Volala ona. Prodrala jsem se k ní na břeh potoka, měla asi 2 týdny. Zaslechla jsem sousedy dny předtím, že nemohou najít kočku, která měla rodit. Díky tomu byla natolik stará, aby pár hodin ve vodě přežila. Hned jak jsem jí osušila a nakrmila, šla jsem se na břeh podívat znovu. Našla jsem Rosíka (zemřel v roce 2003 v Brně) a jedno bíle mrtvé koťátko. Odjížděla jsem tedy z dovolené s dvěma koťátky. Rachelka je mazlivá malinká a štíhlounká kočička, která nemá ráda jiné kočičky. I přesto nažíváme v relativní harmonii, musí mít své útočiště a je spokojená.

 Rosík (5 let)

Na dálku adoptovaný paní Miriam Kučerovou

Rosíka jsme pořídili Rachelce po smrti Rosíka prvního (více o něm níže). Kontaktovala nás paní, která reagovala na naše plakáty hledající Rosíka prvního. Uvědomila nás o rodině, která chová kočky v nepříznivých podmínkách. Jakmile nám útulek Komín potvrdil smrt Rosíka prvního, neváhali jsme pomoci dalšímu koťátku. Bohužel ho Rachel od první chvíle nenávidí. Je však poslušný a na povel poslechne. Rád na ni z legrace zaútočí, což ona jako legraci nebere. Je krásný a huňatý. Rád spí přitisknutý na nějakého pejska nebo nás :-)

S milovanou Ťapinkou

Josefínka "Žožo" (cca 5let?)

Kočičku jsme si osvojili po kastraci, kdy ji nabylo mlíčko a zanítilo se, tehdy jsme měli hodně černých kočiček a potřebovali záplatu na dušičku po ztracené Samuelce. Žožo je zlatíčko, začíná se zakulacovat :-) Byla k nám umístěna z Brna Líšně po zemřelé paničce společně s Wendelínkou, která má nový domov v Šumperku u přátelů Koblížků :-)

 Morčátko Dafíka někdo odložil v krabici ( 6 morčátek) před útulkem Kociánka. Měla vytrhanou srst a byla navzájem pokousaná. 3 roky jsme měli 2 kluky, ale Axlík zemřel po útoku útulkového Rečka :-(  Ujali jsme se dvou holčiček, které majitel nechtěl. Dafík prodělal bezproblémouvou kastraci.

Šedá holčička zemřela krátce po příjmu :-(

Karlík, toto jediné naše zvířátko je úplně v pořádku a neutrpělo žádnou újmu (až na masový transport do ČR). Má 10 let a dostala jsem ho jako dárek.

Karlík a ex útulková Kuki - vyhřívání nejen pro želvičku :-)

Lojza, želva nádherná odložená v krabici ve Zverimexu. Dlouho jsme jej nabízeli k adopci, ale tak se s Karlíkem skamarádili a vzhledem k velkému teráriu mu u nás bude dobře :-) Karlík ho má rád a také se bojíme, že by po jeho odchodu mohl strádat.

 Karlík a Lojza (menší)

 Míša (cca 10-15 let) ? - 19.1.2010 (žila s námi 3 roky)

Na dálku adoptovaná paní Danou Zámrskou

Míšenka odešla náhle, však její stav byl cca 6 měsíců naznačující, že se konec blíží, špatně jí šlapaly nožičky, ač byla na všemožné podpůrné léčbě, mívala apatické stavy. Zřejmě to byla rychla rakovina v nosní dutině, zemřela uspáním, ale již cestou na kliniku byla téměř na druhé straně. 2 měsíce před skonem ještě podstoupila stomatologické vyšetření a zákrok zhnilých zubů - opakovaný po 2 letech ... prodloužil jí život, ale jen o malinko ....už nebylo možné dohnat několikaleté zanedbání předtím, než se dostala k nám. 

Adoptovaná také z útulku Kociánka. Chtěla jsem dát dalšímu pejskovi krásný domov a pořídit Sidíkovi kamarádku, aby nebyl sám, když jsme v zaměstnání. Sama si mě vybrala, pacinkou se přihlásila, že ona chce domů :-) Tehdy jsem neměla velké možnosti si vzít dalšího nemocného pejska a tak jsem se rozhodla pro relativně zdravou, starší Míšu. Ukázalo se, že má slabé srdíčko a celou ústní dutinu v katastrofálním stavu. 10.9.2007 provedla MVDr. Mullerova odstranění zkažených zubů, čištění nervů a kanálků, čištění zbylých zubů. Zákrok byl akutní, zánět zubů sílil až do dutiny nosní. Její půl roku léčené slabé srdíčko vše zvládlo a nyní má sice pár zoubků, ale krásných a silných.

Je miloučká a velice chytrá, velice ráda běhá po lese a chytá záchvaty radosti, to je pro nás tak velká odměna. V poslední době jí zlobí kyčle a její artróza sílí.

Současná léčba dle vyšetření na kardiologii a interně VFU : Enap, Omega 3 a dopňujeme vysoké dávky chondroprotektiv, kterými jí zásobuje její adoptivni panička, denně mícháme do masa i 10ml Plerasanu a Rakytníkový olej.

Den před smrtí, útulková Simonka soucítila a utěšovala ji ...

Mája ? - 17.4.2009

Dne 17.4.2009 nás opustil stálý obyvatel, fenečka Mája po třech mrtvičkách a nálezem rakoviny plic ve velmi pokročilém stádiu, strávila s námi bez dvou dnů jeden rok. Moc nám chybí, bylo to rychlé, nechali jsme ji uspat během dalšího záchvatu. Jistě už se poohlíží po novém zdravém tělíčku :-)

Děkujeme paní Hujerové za adopci na dálku.

S láskou vzpomínáme Májenko ...

Pamětní fotečka, obě holčičky nás již opustily ...

Bobek cca 9/2008 - 15.4.2009

Na zákeřnou FIP nás opustil kocourek, který nám ukázal, že je vždy možné divoké koťátko ochočit. Byl ve 4 měsících adoptovaný společně s perským Bertíkem, ale přivezli jsme ji jej zpět poté, co jej majitelé skoro neviděli, byl stále schovaný. Jakmile přišel zpět k nám domů, jakoby procitl a od té doby to byl čím dál větší mazlík. Z malého nemocnéh kotátka vyrostl pěkný puberťák, menší, ale vzhledem k tomu, že se léčil měsíce, nebylo divu. Po kastraci se mu nafouklo bříško a my doufali ...  FIP potvrzená nebyla dle testu a vzorku tekutiny, ale po všech podpůrných prostředcích a lécích Bobíček zemřel v našem objetí, když jsme spali. Cítili jsme smutek, ale zároveň radost, že už netrpí, bylo to vyčerpávající dívat se, jak odchází, FIP potvrzená nebyla, nenechali jsme jej tedy proto uspat dříve.

Bobíček první z dola, bráškové Bob a Kubík

Hafík cca 6/2008 - 27.11.2008

Hafíček s námi žil jen necelé 4 měsíce. Vyrostl z malého koťátka do krásného kocourka. Byl aktivní a stále měl na něco chuť, nebyl nikdy vážně nemocný. Jednoho dne nepřišel jako vždy na zvuk otevření konzervy, kdy to bral úprkem přes cokoliv mu leželo v cestě. Za týden jsme jej s potvrzenou FIP chorobou uspali doma na jeho oblíbeném místě před krbem. Byla to pro nás velká rána, nepochopitelná, mutace korona viru je způsobená stresem a slabou imunitou, což ani jedno na Hafíka nesedí ... je mu už dobře a naštěstí trpěl jen chvíli. Hafíčku, budeš nám moc chybět, už ted chybíš, Nelynce asi nejvíce.

Sára 1999-2008

Sára je pejsek adoptovaný v roce 2001 z útulku Kociánka. Dle zpráv na klinice Jaggy, kde byla později léčena tam jako štěnátko prodělala operaci hrtanu - vrozené vady. Z důvodu poškození měla takové operace ještě 2 a ve věku cca 9 ti let zemřela na zánět plic, který se během jejího života často opakoval, na tento však již nezabírala žádná antibiotika (hospitalizace na Jaggy). Několik let ji přidala MVDr. Mullerova se svou alternativní medicínou. Děkujeme také operačnímu týmu na VFU a klinice Jaggy.

Měla krásný bytový život u mé sestry a prázdniny na chaloupce, milovala míčky a na sestře a Bobíkovi byla závislá. Byl to pejsek s nejdelšíma ušima :-)

Arnold

Německá doga. Zemřel v létě 2002, žil s námi 4roky, narodil se v roce 1994.

Adoptován z útulku Kociánka při mé dobrovolné pomoci.

Byl odebrán jeho chovatelce, která ho týrala, zavírala do malých protor, kde se mu z nedostatku pohybu a prostoru nedostatečně vyvinula kostra a udělala z něj mrzáka. Vzala jsem si ho krátce po jeho přijetí do útulku, potřeboval lásku a péči, byl zubožený. Podařilo se mi ho dostat do stavu, kdy jsme chodili na dlouhé procházky, rád také běhával, dovolím si říci, že byl šťastný. Stejně jako on se upnul na mě, já na něj. Stejně jako Sid ,byl hodňoučký a neuvěřitelně milý a poslušný. Stále mi chybí, byla to osobnost.

Ve věku 8let zemřel. V noci 28.8.2002 se mu přetočil žaludek, což je častý problém větších plemen. Již týdny předtím se jeho chůze zhoršila  /téměř nevstával/ a tak po konzultaci s lekaři jsme jej nechali uspat, na operaci bylo pozdě. Přestože poslední týdny s ním byly jen dřinou , protože už nedokázal vstát, uklízela bych roky, jen aby byl s námi.....nejvíc stále myslím na to, že jsem se s ním nestačila pořádně rozloučit ... odešel tak rychle ...

Ťapinka

Oříšek zachráněný před utracením v roce 1990.

Žila s námi necelých 16let. Zemřela na rakovinu. Celý život nám přinášela radost a lásku. Do poslední chvíle jsme bojovali, odešla bez euthanasie, v naší přítomnosti, však bez bolesti (analgetika). Dosud jsem se nesetkala s inteligentnejším pejskem, dokazala očima mluvit lidskou řečí.

Vzpomínáme se zármutkem i radostí.

Rosík (nástupce prvního) i jeho sestra Rachel Ťapinku velice milovali, její odchod byl pro oba těžký, týdny ji hledali....

Rosík

Rosíčka jsem našla stejně jako Rachelku v potoce na Slovensku.

Stejně jako ji, i on byl nedůkladně utopené nechtěné koťátko. Byl velký mazílek. Protože jsme bydleli v přízemí, chodili s Rachel na noc běhat ven. Po dvou krásných letech ho přejelo auto. Hned jak přišla Rachel domů sama, věděli jsme, že je zle. V útulku Komín nám jen potvrdili, že našli právě jeho a přes zranění museli utratit. Moc jsme si vše vyčítali, ale jeho rodiče byli vesnické kočky a tak nemohl být zavřený v bytě. Prodloužila jsem mu život o 2 roky. Doufám, že pro něj byly tak krásné jako pro nás jeho společnost.

Pepínka

Pepínka nám byla darována a tak předpokládáme, že mohla mít cca 15 let.

Neměla ráda ženy a tak jsem s ní pracovala na prolomení důvěry. Nakonec čekala, až si jí vezmu k sobě a poté zemřela. Malý žlutý ptáček, ale velká dušička :-)

Nelynka nar. cca 5/2008

Nelynka od nás odešla a bydlí u zvdálenějších sousedů :-(

Nelynka k nám přišla jako pár týdnů stará kostřička. Byla adoptovaná a vrácená, protože v adopci onemocněla - chlamidie, chřipka. Nemoc vygradovala až do stavu, kdy radil lékař uspání. Zvolili jsme ještě vždy naši poslední variantu a to alternativní medicínu a MVDr. Mullerovou, vytrvali a z Nelynky je už pěkná puberťačka :-) Očička má prorostlá ( pozůstatek srostlých víček) jen na okrajích. Vyžaduje neustálou údržbu homeopatiky a bylinkami, střídavě s antibiotiky. Má krásný hustý lesklý kožíšek. Je zlatíčko.

 Samuelka

Saminku někdo vyhodil z auta v Bohunicích v Brně. Nejspíš utíkala k nejbližšímu vchodu, našemu. Sousedé nás o ní informovali, mysleli, že je naše. Protože jsme tehdy měli v bytě už 2 kočičky a Rachel, která by další nesnesla, ponechali jsme si ji jen na noc a uvědomili útulek Komín. Dalších 5 dní ji nikdo nehledal a v útulku němeli pro kočku volné místo. Za týden se do naší rodiny aklimatizovala tak, že jsme si ji nechali. Byla nádherná, čistá a naučená na stelivo. Vrtalo nám hlavou, proč tak krásnou a čistotnou kočičku nikdo nehledá. Jediný scénář mohl být takový:  zemřeli jí pánečci a byla vyhozena. Nepříjemné bylo zjištění, že může být březí. Velké a tvrdé bříško. Pan doktor naše obavy potvrdil a tak jsme se rozhodli pro potrat spojený s kastrací. Naštěstí našel už při vyholení jizvu po kastraci a tak si naše tlustá Samuelka prodělala jen několikaminutový spánek v narkóze. Musela být opravdu opečovánanou a rozmazlovanou kočičkou. Žila s námi 4 roky než se ztratila.